Blog youtuberky Madkyo

Just open a Bet365 account today and make a deposit http://abonuscode.co.uk Make a deposit of £10-£200 and then enter the 10-digit bonus code
Osobní rozvoj

6 kapitol šťastného vztahu

Život je jako kniha. A jen my sami si určujeme, co je jejím obsahem. Může to být komedie, horor i příběh plný lásky už od samého počátku, pero v ruce máme jen a jen my. (Že bych vymýšlela takové citáty jen proto, že sama začínám psát? :D ) Základní pilíře fungujícího vztahu tedy rozepíšu jako kapitoly knihy - VŠECHNY JSOU STEJNĚ DŮLEŽITÉ. Co je klíčové pro šťastný vztah?

 

Kapitola 1. - Podobnost

Z nejednoho zdroje jsem slyšela / vyčetla názor, který se shodoval v tom, že výběr partnera přímo souvisí s podobností, jak vzhledovou, tak povahovou. Otázkou je, proč se říká „Protiklady se přitahují“. Na svých zkušenostech sama pozoruji, že s lidmi, kteří jsou povahou ode mě opravdu diametrálně odlišní, jsem dříve nebo později prostě zpřetrhala veškeré vazby, kdežto povahově podobní jedinci jsou mými nejlepšími přáteli dodnes (nebo jsou aktuálně mým partnerem, hehe). Ta vzhledová podobnost je zajímavá. Údajně člověk považuje někoho jiného za atraktivního na základě podobných rysů v obličeji (tenhle poznatek uvádím pouze na základě několika desítek diskuzí o sex appealu nad sklenkou vína, pár zhlédnutých dokumentech o řeči těla a přečtených článcích, proto to berte trošku s rezervou, ráda bych si přečetla pár oficiálních studií, než budu úplně poučovat). Znamená to tedy, že chceme-li dobrého partnera, musíme se minimálně povahově takovým dobrým člověkem stát? Odpovězte si na tuto nadhozenou otázku sami :).

Kapitola 2. - Kategorický imperativ

Strašně ráda bych se teď vrátila do hodin filozofie ve čtvrťáku na gymplu a opravdu chci zdůraznit, jak klíčový je (nejen v partnerském vztahu, ale ve všech mezilidských vztazích) kategorický imperativ. Kategorický imperativ je ve své podstatě základem přirozené morálky podle německého filozofa Immanuela Kanta. (Jak se ta maturitní témata nechtěj vykouřit z hlavy, co?) Úplně jednoduše je to vykládáno takto: Jednej jen podle té maximy (zásady), od níž můžeš zároveň chtít, aby se stala obecným zákonem.

V tom nejjednodušším překladu to znamená: „Chovej se k lidem tak, jak by sis přál(a), aby se oni – všichni - chovali k tobě). Opravdu přemýšlejme před tím, než něco uděláme / řekneme - a povězme si: „Přál(a) bych si, aby něco takového udělal on/ona mě? Jak bych se cítil(a)? Bylo by mi to příjemné? Ne? Tak proč to tedy chci udělat?“ Garantuji vám a odpřísáhnu vám to na stotisíckrát, že nejednou se sami nad sebou zastavíte a nejednou opravdu procitnete a třeba i předejdete nepříjemným událostem spojeným se zákonem akce a reakce.

Kapitola 3. - Svoboda

V Dívce, která plakala jsme viděli takovou zásadní chybu, že slečna svému partnerovi nedávala dostatek osobního prostoru. I když pro něj dělala, co mohla, nedala mu to, co potřebuje každý člověk – svobodu. Svobodu se rozhodovat dle svého uvážení a žít tak, jak chce on sám, ne jak chceme my. Svobodu mít svůj názor a mít možnost ho vyjádřit. Podle mého názoru, pouze svobodný člověk je tím, který se efektivně dokáže někam posunout a opravdu může něco vybudovat. Protože člověk, který je odkázán sám na sebe, dělá chyby, ze kterých se sám dokáže poučit (viz Diagnóza: Outsider). Vidím to docela často u dětí, jak strašně rychle se učí, jak rychle se vyvíjejí. Ačkoli jsou pod určitým dozorem, velice rády si samy zkouší různé věci. A když se jim něco nepovede dvakrát, třikrát, desetkrát, samy usoudí, že tudy cesta nevede a zkusí to tedy jinak. Mám totožnou zkušenost, kterou si pamatuji, jako by se stala včera. Když mi bylo 2 a půl roku, tak jsem už obstojně mluvila a bez problémů chodila, žé. A stačilo, aby se maminka otočila a už jsem si to po dvou štrádovala někam do tahu. Tuhle jsem zkoušela, jak bych se dostala z bytu. Zjistila jsem, že když do nich strčím, nic se nestane, a když se proti nim rozeběhnu, spadnu a natluču si kokos. Zkoušela jsem a zkoušela, co by tak pomohlo a ejhle, klika! A to byla, prosím, 2,5 roků stará Simonka, která poprvé zdrhla z domu. Stačila trocha neplánovaného osobního prostoru a já se naučila utíkat z domu. :D I nyní vnímám, jak hrozně důležitá ta svoboda je. Když někam jedu a jsem odloučená od přítele na delší dobu než 3 dny (přeháním, mně osobně se stýská už za 2 hodiny, ale tak, musím být frajer, že), úplně si uvědomíme, jak moc si chybíme a těším se o to víc domů.

Kapitola 4. - Láska

Nemusím vám barvitě vyprávět, jak je láska ve vztahu důležitá, aby byl vztah upřímný a šťastný a aby měl pevné základy. Ráda bych ale ve své úvaze poukázala na to, co je vlastně láska. Často slýchám „omluvy, výmluvy a důvody“, pro jevy, které se chybně zaměňují s projevy opravdové lásky. Třeba „kdo žárlí, ten miluje“… Taková hloupost. Tyto projevy, jmenovitě zrovna žárlivost, dále manipulace, kontrola, závislost, výčitky a další, často vídané a společností chápané jako „normální“ věci, které ke vztahu patří, nemají s láskou nic společného. Láska v čistém stavu je bezpodmínečná, neegoistická, člověk v ní nevyžaduje nic na oplátku, přijímá toho druhého i se svými nedokonalostmi, je o štědrosti, pokoře, empatii a pochopení druhého, zároveň jde o schopnost přijmout zodpovědnost za své chování k druhému a případně se umět omluvit, jde o upřímnost, důvěru, zdravé sebevědomí, a ne-egocentrické chování. Milovat bezpodmínečně = milovat opravdově.

Kapitola 5. - Důvěra

Představme si, že vztah je jako stavba domu, na které pracují 2 dělníci. Pokud je láska základovou deskou, bez které nemáte dům vlastně ani na čem postavit, důvěra jsou nosné zdi. Když nějak výrazně otřesete důvěrou svého partnera, je to, jako kdybyste zbourali nosnou zeď. Dům vám může spadnout – a pravděpodobně spadne. Není to jen o víře v toho druhého, ale i v sebe sama. Důvěra je věc, o které musíte být oba přesvědčeni, protože když nevěříte sobě, jak chcete věřit ostatním? Důvěra má mnoho podob a v ideálním případě bychom všechny její podoby měli mít ve svém portfoliu pozitivních vlastností. Rozhodně nedávejte partnerovi záminky k tomu, aby byla jeho víra ve vás ohrožena, nebourejte nosnou zeď. :)

Kapitola 6. - Komunikace

Základem zdravého a šťastného vztahu je komunikace, a tím myslím komunikaci o všem, včetně toho nepříjemného, jako jsou naše obavy, pochybnosti a úzkosti. Já mám to štěstí, že neumím lhát. Jsem v tom naprosto příšerná a pokud mám před někým pokřivit realitu, která se stala, která je a která se už nedá změnit, tak ten někdo může být i pětileté dítě a já před ním padnu na kolena jako šachový král na šach mat, lhát prostě neumím a komunikace je u mě vedena na upřímné úrovni, se všemi. Jsem přesvědčená, že ve vztahu je upřímnost velice důležitým pilířem pro jeho správné fungování (alespoň dle mých morálních hodnot). I když - jak se říká, že s upřímností nejdál dojdeš, o tom bych mohla napsat samostatný článek, proč si myslím, že to tak v reálném světě není, ale to je doopravdy na jinou diskuzi, stejně jako jsou na jinou diskuzi „milosrdné lži“. Ukázat před partnerem, že se něčeho bojíme, není slabost. Jak jsem četla na nejednom blogu takové hezké tvrzení, člověk má 2 uši a 1 pusu pro to, aby více naslouchal a méně mluvil, takže pokud se svěříme, že nás něco trápí a partner(ka) zapojí obě uši, aby naslouchal(a), dokážeme společně vyřešit nejeden problém. Bez komunikace ale těžko zjistí, co nás trápí a sám/sama si začne domýšlet a konstruovat, proč jsme takoví, jací jsme, proč se chováme tak, jak se chováme. A asi chápete, kam mířím, konstruování a domýšlení si důvodů, proč se děje to a to, není ještě zárukou, že je to pravda. Jak říká velice často mé příbuzenstvo: „Víš, co znamená „myslet“? „H*vno vědět.“ :D A proto ostatně veškeré své články označuji jako úvahy a co si z toho vezmete, to je pouze na vás. Nenechte partnera si vymýšlet, proč jste smutní, naštvaní nebo vás něco trápí. Mluvte a dopřejte mu to „vědět“.

Asi občas zním jako šedesátnice, která si zažila desítky vztahů, a proto si samozvaně říká guru a sama si ukládá právo poučovat ostatní. Realita je taková, že zkušeností není nikdy dost, ale ty, co jsem prožila já, byly bezprostřední, intenzivní a mnohdy velice bolestivé. A když vím, že některé vycházely i z mých vlastních chyb, budu ráda, když mé chyby nebudete opakovat. :) Dejte vědět, co si o tom myslíte, a pokud máte pocit, že mi v článku něco chybí, neváhejte se mi rozepsat do komentáře a já to do článku přidám :). Teď už ale děkuji za přečtení a uvidíme se u nějakého z dalších příspěvků.

 




Tagy: Motivace, Vztahy, Úspěch, Sebevědomí, Sebedůvěra, Stavba domu, lol